Proměna z kukly v motýla

Možná, že se někdy v životě cítíte jako v kukle – schoulení, zpomalení, nevíte, kam vlastně směřujete. Nechce se vám s nikým nic rozebírat a vlastně ani nevíte, co byste měli říkat, protože vám připadá, že pro vaši situaci nenacházíte slova….

Stejně tak to měla i moje klientka Irena, která za mnou přišla, abych jí pomohla se situací v životě, se kterou si nevěděla tak úplně rady. Bylo to v roce 2021, kdy si mě Metamorfní technika „přitáhla“ a zařadila jsem ji do metod, které jsem již používala ve svojí poradně, protože jsem se sama přesvědčila o jejím přínosu.

Irena vlastně ani pořádně nevěděla, co chce řešit. Věděla jen, že se cítí v životě tak nějak unavená, nic ji netěšilo, připadalo jí, že nikam nesměřuje…. Když jsem jí o technice vyprávěla, tak souhlasila, líbilo se jí, že nebude muset nic rozebírat a bude „jen“ relaxovat na lehátku (protože díky Metamorfní technice zažijete opravdu hlubokou relaxaci).

Dlouho si myslela, že mají spolu hezký, spíš kamarádský vztah, ale v poslední době si najednou začala uvědomovat, že si možná jen něco nalhává. Dříve jí hodně věcí svěřovala, ale postupně začala zjišťovat, že to, co jí svěřila, nejednou použila proti ní. Také si všimla, že začala z matčiny strany pociťovat závist vůči svojí osobě – nemohla jí říkat o svých úspěších, protože jí matka vždycky „bodla“ nějakou nepříjemnou poznámkou, která v ní, ač se to snažila potlačit, vždy vyvolala pocit viny a možná i trochu ukřivděnosti.

Začala si jako puzzle skládat svoje vzpomínky z dětství a z dospělosti. A zjišťovala, že matku vlastně vždycky omlouvala a měla pocit, že jí musí chránit před despotickým otcem, a to někdy i na úkor sebe. Navíc najednou měla pocit, že ji chce mít matka pod neustálou kontrolou. „Kam a s kým jdeš?“ vyptávala se jí. Když se snažila odpovědi vyhnout, byla matka často dotčená, že jí nic nechce říct. I když jí bylo již

hodně přes 30, měla v těchto situacích pocit, že je malé dítě.

Tohle všechno si Irena začala ještě více uvědomovat a zvědomovat při první aplikaci Metamorfní techniky. Když odcházela, tak mi říkala, že v sobě cítí trochu chaos, ale že něco je jinak. Domluvily jsme se na deseti aplikacích, vždy s týdenní pauzou. Když za týden Irena přišla znovu, tak jsem z ní měla pocit, že září. A nebyla jsem sama.

Vyprávěla mi, jak se až polekala toho, když najednou ukončila svůj telefonát s matkou (který probíhal několikrát za den), a to, aniž by měla jakékoliv výčitky. V průběhu následujících dní se to stalo opakovaně.

Po dalších aplikacích se Irenin život výrazně změnil. Začala mít najednou opět chuť a energii do života. Začala cvičit, vrátila se ke svému dlouholetému koníčku, kterým bylo malování a který poslední dobou hodně zanedbávala. S matkou si začala vymezovat hranice. Klidně, ale důrazně. Cítila, že se konečně odpojily. Že dospěla. I když už dávno dospělá byla. Ale tohle bylo jiné. Byla konečně sama sebou.

Také se jí výrazně zlepšil spánek, jehož nedostatek dlouhodobě řešila. Začalo jí být také jedno, co si o ní kdo myslí nebo co by řekli sousedé.

A potkala také svoji spřízněnou duši. Tedy – spíše se jednalo o znovu setkání. Toho muže znala již z dřívější doby. Jen se neodvážila ho oslovit. A pak, zrovna když to nejméně čekala, setkali se v jedné kavárně.

Konečně nastal čas, aby se Irena proměnila z kukly v motýla.

A dalším, pro klientku příjemným bonusem bylo, že poznala svoji spřízněnou duši. Respektive muže, kterého znala již z dřívější doby, ale až později poznala, že je mezi nimi něco bližšího.

A proč Metamorfní (nebo také Motýlí) technika?

Ne proto, že se provádí opravdu jemnou stimulací, téměř tak lehce, jako motýlími křídly, ale proto, že je to jako proměna z kukly v motýla.

Nelze říci, kdy změna nastane, ale je jisté, že tomu tak bude. Jen je to u každého individuální.